|
|
The growth and development of wings during ontogeny with emphasis on Palaeodictyoptera
Rosová, Kateřina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Sroka, Pavel (oponent)
Tato práce se zaměřuje na série ontogenetických stádií fosilních zástupců hmyzu z řádu Palaeodictyoptera pocházejících z pozdního karbonu Kuznětské pánve v Ruské federativní republice. Důraz byl kladen na vývoj křídel u druhů Tchirkovaea guttata a Paimbia fenestrata náležících do čeledi Tchirkovaeidae a jeho srovnání s vývojem křídel u recentního hmyzu. Materiál těchto fosilních druhů byl předchozími autory považován za důkaz unikátního vývoje křídla u paleozoického hmyzu. Předpokládalo se, že larvy tohoto hmyzu měly křídla, která byla artikulována a plně pohyblivá již během ranějších fází postembryonálního vývoje, a že tato postupně rostoucí křídla měnila s postupem vývoje svou polohu z podélné na kolmou k ose těla. Navíc měl vývoj zahrnovat dva či více subimaginálních instarů, což předpokládá vícenásobné svlékání plně okřídlených instarů. Po důkladném prostudování a následném porovnání fosilních důkazů s vývojem křídel u recentní jepice Cloeon dipterum bylo zjištěno, že údajná řada juvenilních, subimaginálních a imaginálních křídel druhů T. guttata a P. fenestrata neposkytuje jasný důkaz, který by podpořil původní hypotézu o vývoji křídla u paleozoického hmyzu, jak jej uváděli předchozí autoři. Výsledky naopak naznačují, že tyto fosilie křídel ve skutečnosti představují křídelní pochvy, které...
|
|
|
Přehled znalostí o samčích a samičích vnějších pohlavních orgánech u ruměnic (Heteroptera: Pyrrhocoroidea)
Mazáčková, Nikola ; Kment, Petr (vedoucí práce) ; Baňař, Petr (oponent)
Nadčeleď Pyrrhocoroidea je se svými zhruba 670 druhy v 71 rodech jednou z menších skupin ploštic (Hemiptera: Heteroptera: Pentatomomorpha). Je charakteristická svým aposematickým zbarvením a absencí ocelli. Většina zástupců je fytofágní a některé druhy jsou ekonomicky významnými škůdci bavlníku. Nadčeleď zahrnuje dvě čeledi, Pyrrhocoridae a Largidae, jejichž fylogenetické vztahy dosud nebyly dostatečně studovány. Pro objasnění jejich vnitřních vztahů scházejí molekulární i morfologické fylogenetické analýzy. Jedním z podstatných morfologických znaků jsou vnější genitálie obou pohlaví. Předložená rešeršní práce přibližuje současný stav fylogeneze nadčeledi Pyrrhocoroidea. Zaměřuje se na morfologii vnějších genitálií, jejichž souhrnnou charakteristiku podává u jednotlivých rodů a zmiňuje podstatné rozdíly mezi nimi a vyššími taxony. Zároveň upozorňuje na nejednotnou terminologii jejich popisovaných struktur mezi autory a utváří tabulku sjednocující nejčastěji používané termíny.
|
|
|
Design a funkční morfologie křídel u hmyzu
Jechová, Kateřina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Janšta, Petr (oponent)
Schopnost aktivního letu živočichů je bezesporu jedním z nejvýraznějších pokroků v evoluci, který nejen že umožnil těmto živočichům ovládnout vzdušný prostor, ale v průběhu evoluce také výrazně ovlivnil proměny celé řady dalších organismů. Hmyz, jako jediná skupina bezobratlých živočichů, která je schopná aktivního letu, se právě především díky této vlastnosti stal globálně nejvýraznější a evolučně nejúspěšnější skupinou živočichů. Existuje několik teorií o tom, jak vlastně křídlo hmyzu vzniklo. Z fosilních nálezů a jejich srovnáním s recentními druhy lze vymezit dvě nejzákladnější. Vzhledem k diskontinuitě ve fosilním záznamu však chybí vývojové mezičlánky a křídla se objevují náhle na hranici spodního a svrchního karbonu tzn. cca před 320 mil. let. Křídlo je velice komplexní strukturou, která nemá jinde v živočišné říši obdoby. Během evoluce se tak z hmyzu stali velice obratní letci, kterým křídla slouží i k ochraně nebo např. ke smyslovému vnímání svého okolí. Jen minimum známých druhů bylo dosud podrobně prozkoumáno. Křídlo stejně jako let hmyzu celkově, je stále otevřeným tématem, které nám jistě v budoucnu přichystá nejedno překvapení. Cílem této práce je komplexně popsat křídlo a definovat jeho morfologické a designové vlastnosti. Klíčová slova: Insecta, Pterygota, křídlo, žilnatina,...
|
|
|
Kvartérní hmyz a jeho význam pro zoogeografii, paleoklimatologii a paleoekologii
Moudrý, Jakub ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší relevantní dostupné literatury s tématikou kvartérního hmyzu. Kvartérní hmyz byl doposud českými vědci opomíjen, přestože má bezesporu potenciál poskytnout cenné informace pro komplexní rekonstrukce kvartérních nalezišť a doplnit tak ostatní výzkumy. Na hmyzu lze mimo jiné vypozorovat dynamický vývoj jeho areálů napříč kontinenty, dále slouží kupříkladu i jako doklad migračních vln fauny a flóry s hmyzem provázané. A to zejména během průběhu pleistocénu, pro který jsou typické výrazné změny klimatu, se kterým je hmyz úzce provázán. Často lze tak hmyz využít jako klimatický indikátor, se zjištěním přesných průměrných teplot a to za pomoci MCR metody. V neposlední řadě pak tyto změny korespondují i s dynamickým vývojem paleoprostředí, kde vždy hmyz hraje významnou roli. Výhodou kvartérních nalezišť pak je i fakt, že subfosilní nálezy hmyzu náleží k zástupcům recentních druhů, což umožňuje se při rekonstrukci opřít o moderní data.
|
|
|
Variabilita křídelní žilnatiny vážek (Insecta: Odonata) - geometricko-morfometrická studie
Přibylová, Petra ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
Vzor křídelní žilnatiny vážek (Odonata) je užíván jako důležitý soubor znaků v systematice. Cílem předložené práce je podchycení trendů variability křídelní žilnatiny vážek na základě geometricko-morfometrické analýzy. Variabilita tvaru křídel a křídelní žilnatiny byla zkoumána v rámci jednotlivých podřádů, čeledí, druhů a pohlaví jedinců prostřednictvím analýzy hlavních komponent (PCA), redundanční analýzy (RDA) a centroidové velikosti. Podkladová data zahrnují snímky 46 druhů vážek náležících do 43 rodů a 24 čeledí, které pocházejí z institucionálních entomologických sbírek. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že zástupci podřádu Zygoptera disponují velkou tvarovou rozmanitostí obrysu křídla. U druhů náležících k podřádu Epiprocta se variabilita křídelní žilnatiny projevuje především v oblasti costy a nodu. Rozdíl v pohlaví jedinců neindikuje výskyt znatelných odlišností ve tvaru křídla ani ve struktuře křídelní žilnatiny. Poměr délky a šířky křídla spolu s tvarem plamky je přímo spjat s velikostí těla vážek. Klíčová slova: Odonatoptera, Odonata, Epiprocta, Zygoptera, křídelní žilnatina, variabilita, geometrická morfometrie
|
|
|
Morfologie a taxonomie nově objevených zástupců skupiny Megasecoptera ze svrchního karbonu severní Číny (Insecta: Palaeodictyopteroida)
Pecharová, Martina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Godunko, Roman (oponent)
Palaeodictyopteroida (Insecta: Palaeoptera) je vymřelá převážně fytofágní skupina hmyzu, která se vyskytovala od svrchního karbonu do svrchního permu. Jedním z řádů patřící do této skupiny je Megasecoptera. Přestože v rámci řádu Megasecoptera bylo dosud ustanoveno přes 20 čeledí, není kompletní morfologie tělních struktur dosud uspokojivě prostudována. V této práci studovaný materiál pocházející ze svrchního karbonu (baškir) severní Číny přináší nové poznatky týkající se vnější morfologie zástupců řádu Megasecoptera na základě studia rozsáhlého souboru čítajícího 76 jedinců. Fosílie se vyznačují excelentním způsobem zachování křídel i ostatních tělních struktur. Jedinci byli rozřazeni především na základě křídelní žilnatiny do dvou rodů čeledí Brodiopteridae a Sphecopteridae. Tato diplomová práce má za cíl především popsat morfologii a prozkoumat variabilitu křídelní žilnatiny v rámci jedinců dvou nově navržených druhů Brodioptera sp. n. a Cyclocelis sp. n. pocházejících z lokality v severní Číně. Za tímto účelem byly použity metody geometrické morfometrie založené na význačných bodech - srovnání centroidových velikostí, prokrustovská analýza, analýza hlavních komponent a metoda ohybných plátů. Variabilita křídelní žilnatiny i velikosti křídel mezi druhy vykazují mírné odlišnosti. Vnitrodruhové...
|
|
|
Gigantismus u hmyzu a dalších členovců během paleozoika
Pecharová, Martina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Knor, Stanislav (oponent)
Gigantismus u hmyzu a jiných členovců byl v geologické historii nejvíce patrný v pozdním paleozoiku.Vysvětlením tohoto jevu se mimo jiné zabývá také hypotéza limitace kyslíkem. Gigantismus karbonského hmyzu měl pravděpodobně přímou souvislost s vyšší koncentrací kyslíku v atmosféře, protože efektivita hmyzího tracheálního systému a v návaznosti i možnost dorůst velkých rozměrů, jsou závislé na obsahu dostupného kyslíku. Dalším faktem, který hypotézu podporuje, je vymření a nebo změna gigantických forem koncem permu, kdy koncentrace atmosférického kyslíku prudce poklesla. V této práci jsou dále popsány ekologické vztahy členovců pozdního paleozoika, které nepochybně souvisí s evolucí gigantických forem. Gigantismus v tomto období tak vznikl souhrou několika faktorů souvisejících až s globálními cykly prvků. V další části jsou představeni gigantičtí zástupci paleozoických skupin hmyzu i jiných členovců. Poslední část je věnována popisu fyziologických experimentů souvisejících s daným tématem.
|
|
|
Palaeodictyoptera: morphology of immature wings from the Upper Carboniferous of Poland
Tippeltová, Zuzana
Hmyzí křídla představují vysoce specifické a unikátní struktury v celé živočišné říši. Morfologie hmyzího křídla je výsledkem dlouhotrvajících složitých evolučních procesů, a doposud není zcela vyjasněno, jakým způsobem se hmyzí křídla vyvíjela, ačkoli schopnost létat je jednou z nejvýznamnějších událostí v evoluci hmyzu, jelikož umožnila osídlit nová prostředí, efektivně uniknout před predátory, nebo najít partnera ke spáření. V této diplomové práci představujeme nově objevený unikátní materiál juvenilních stádií Palaeodictyoptera ze svrchního karbonu (westfal A) Polska. Tento řád vyhynul na konci permu, nicméně v průběhu pozdního Paleozoika byl pozoruhodně diverzifikovaný. Doposud bylo popsáno několik dospělců z tohoto řádu, nicméně znalosti týkající se nedospělých stádií jsou poměrně skrovné z důvodu nedostatečného množství vhodných fosilních specimenů. Imaturní křídla popsaná v této diplomové práci beze sporu patří do řádu Palaeodictyoptera, a byla přiřazena k nadčeledím Breyeroidea a Homoiopteroidea. Nicméně jejich zařazení k čeledím Breyeriidae (morphotype A) a Homoiopteridae (morphotype B) založené na znacích křídelní žilnatiny na předních křídlech není jednoznačné vzhledem k pouze částečně vyvinuté žilnatině u juvenilních stádií. Cílem této diplomové práce je komplexně popsat 14 nových...
|
|
|
Genome Assembly and Annotation of Biparental Bee Ceratina nigrolabiata
Fraňková, Tereza ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Kolísko, Martin (oponent)
Obourodičovská péče je u blanokřídlého hmyzu málo prozkoumaný fenomén. Tento typ péče byl objeven a popsán z etologického hlediska u včely druhu Ceratina nigrolabiata v České republice. Jelikož ale obourodičovská péče není u hmyzu častým jevem, nedostatek genomických studií tohoto chování komplikuje porozumnění vzniku obourodičovské péče a její podstaty na genomické a fyziologické úrovni. Tato diplomová práce se zabývá analýzou genomu včely C. nigrolabiata. Obsahuje shrnutí známého rodičovského chování napříč hmyzem, charakteristiku včel rodu Ceratina, popis využitých genomických metod studia genomu a vytyčuje kandidátní geny pro připravovanou transkriptomickou studii obourodičovské péče této včely. Klíčová slova: obourodičovská péče, genomika, Hymenoptera, Insecta, Ceratina, kyjorožky
|
|
|
The growth and development of wings during ontogeny with emphasis on Palaeodictyoptera
Rosová, Kateřina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Sroka, Pavel (oponent)
Tato práce se zaměřuje na série ontogenetických stádií fosilních zástupců hmyzu z řádu Palaeodictyoptera pocházejících z pozdního karbonu Kuznětské pánve v Ruské federativní republice. Důraz byl kladen na vývoj křídel u druhů Tchirkovaea guttata a Paimbia fenestrata náležících do čeledi Tchirkovaeidae a jeho srovnání s vývojem křídel u recentního hmyzu. Materiál těchto fosilních druhů byl předchozími autory považován za důkaz unikátního vývoje křídla u paleozoického hmyzu. Předpokládalo se, že larvy tohoto hmyzu měly křídla, která byla artikulována a plně pohyblivá již během ranějších fází postembryonálního vývoje, a že tato postupně rostoucí křídla měnila s postupem vývoje svou polohu z podélné na kolmou k ose těla. Navíc měl vývoj zahrnovat dva či více subimaginálních instarů, což předpokládá vícenásobné svlékání plně okřídlených instarů. Po důkladném prostudování a následném porovnání fosilních důkazů s vývojem křídel u recentní jepice Cloeon dipterum bylo zjištěno, že údajná řada juvenilních, subimaginálních a imaginálních křídel druhů T. guttata a P. fenestrata neposkytuje jasný důkaz, který by podpořil původní hypotézu o vývoji křídla u paleozoického hmyzu, jak jej uváděli předchozí autoři. Výsledky naopak naznačují, že tyto fosilie křídel ve skutečnosti představují křídelní pochvy, které...
|
host ::
RSS.